Zahrady pod hradem Pernštejn se vrátí do doby své největší slávy

Obnovu vrchnostenské okrasné zahrady pod Pernštejnem zahájili předseda vlády Bohuslav Sobotka, ministr kultury Daniel Herman a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Unikátní architektonický komplex středověkého hradu, doplněný nejprve v baroku a posléze na přelomu 18. a 19. století souborem zahrad, se s přispěním evropských peněz vrátí do vrcholné podoby z doby před dvěma sty lety. „V zahradách byla nejčastěji pěstovaným stromem hrušeň – a právě hruška, ovoce králů, se stane symbolem obnovené zahrady,“ uvedla Naďa Goryczková.

Kromě revitalizace areálu hradního parku a lesoparku počítá projekt i s renovací architektonických prvků parku a obnovou původních cest, schodišť, vyhlídkových rondelů a teras, dále pak s obnovou saly terreny, bazénu s fontánou u amfiteátru, poustevny, obelisku, kenotafu či bastionu. Stavebních a restaurátorských prací se dočká i čínský pavilon či historické oplocení parku z 18. století. Dojde také k opětovnému vybudování vodních rozvodů pro bazény, vodotrysk a haltýř.

„Zahrada, která se rozkládá na jihozápadním svahu strmého hradního kopce a v údolní nivě pod ním, je rozsahem sice malá, ale svým pojetím, obsahem a umístěním naprosto mimořádná a má šanci přilákat nové návštěvníky, na které budou čekat kvalitnější služby i zázemí,“ upozornila generální ředitelka NPÚ.

Pro návštěvníky budou připraveny komentované prohlídky i venkovní kavárna

Nový prohlídkový okruh zahradou nabídne návštěvníkům možnost samostatné nebo komentované prohlídky. V zahradě budou možnosti procházek různé náročnosti včetně části přístupné lidem s omezenou mobilitou. „V původně užitkové části zahrady bude umístěna expozice prezentující obnovené dílo zahradního umění se zaměřením na smyslové vnímání zahrady včetně jejího haptického modelu,“ dodala Naďa Goryczková. Ke zlepšení standardu poskytovaných služeb přispěje i nová venkovní kavárna na terase s vyhlídkou.

Pernštejn navštívilo v roce 2016 více než 114 tisíc návštěvníků. „Přestože Pernštejn patří k nejlépe dochovaným památkám u nás, jeho potenciál ukrytý v přilehlém parku a zahradách byl po dlouhá desetiletí opomíjen,“ upozornil ministr kultury Daniel Herman. Národní památkový ústav uspěl s projektem za téměř 117,5 milionu korun v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, projekt Pernštejn – vrchnostenská okrasná zahrada bude z 85 procent financován z prostředků Evropské unie.

K vrcholným parkovým úpravám došlo v zahradách po roce 1797, kdy panství koupil významný státní úředník baron Ignác Schröffel z Mannsberku. Pozůstatky barokní zahrady začlenil do sentimentálního krajinářského parku, který doplnil drobnými stavbami (poustevna, čínský pavilon, turecké lázně, obelisk, paraple či vodopád). Inspirací mu byly tzv. angločínské zahrady zakládané ve druhé polovině 18. století ve francouzském prostředí.

Pernštejnské zahrady nechal Schröffel osazovat různými domácími odrůdami tvarovaných ovocných stromů sesazovaných do obrazců. Dobový inventář uvádí 588 ovocných stromů a rozsáhlý a pestrý sortiment exotických rostlin pěstovaných ve sklenících.

Tvůrčí rozlet přerušila Schröfflova smrt v roce 1805. Úsilí posledních majitelů panství, hraběcí rodiny Mittrowských z Nemyšle, se soustředilo už jen na údržbu zahrad. Po pozemkové reformě ve dvacátých letech 20. století byla velká část přeměněna na zahradnictví. Když po roce 1945 přešel hrad do vlastnictví státu, zahrady nepatřily k zpřístupněným částem hradního areálu a postupně chátraly a zarůstaly náletovou zelení.

  • 9. 2. 2017